Kdo má povinnost vybavovat obytné domy věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostním zařízením?
Povinnost obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení se vztahuje na provozovatele činnosti – viz § 5 odst. 1 písm. a) zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o požární ochraně“). Výjimka je v § 2 odst. 2 zákona o požární ochraně, kde je uvedeno, že provozuje-li činnost v prostorách více právnických osob nebo podnikajících fyzických osob, plní povinnosti na úseku požární ochrany na místech, která provozují společně, vlastník těchto prostor, není-li smlouvou mezi nimi sjednáno jinak. Pokud je obec v postavení provozovatele činnosti (§ 29 odst. 2 zákona o požární ochraně), popř. vlastníka prostor dle výše uvedeného, vztahuje se na ní povinnost obstarávat a zabezpečovat v potřebném množství věcné prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostní zařízení.
Podrobnosti k provedení této povinnosti jsou uvedeny ve vyhlášce č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci). Ve smyslu § 2 odst. 1 vyhlášky o požární prevenci, množství, druhy a způsob vybavení prostor a zařízení právnických osob a podnikajících fyzických osob věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními vyplývá z požárně bezpečnostního řešení stavby, nebo z obdobné dokumentace, která je součástí projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem podle zvláštního právního předpisu nebo je stanoveno v jiném právním předpisu. Toto množství dle § 2 odst. 2 vyhlášky o požární prevenci může být rozšířeno např. na základě schváleného posouzení požárního nebezpečí nebo stanovení podmínek požární bezpečnosti. Ustanovení § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci uvádí, že pokud nebylo stanoveno množství, druhy a způsob vybavení věcnými prostředky požární ochrany a požárně bezpečnostními zařízeními podle výše uvedených odstavců 1 a 2 § 2 vyhlášky o požární prevenci, popřípadě nelze-li toto prokázat, se zabezpečují a instalují alespoň přenosné hasicí přístroje s určitou hasební schopností na každých započatých 200 m2 půdorysné plochy podlaží objektu. V § 2 odst. 6 vyhlášky o požární prevenci jsou uvedena další upřesnění.
K postupu při výpočtu přenosných hasicích přístrojů na půdorysnou plochu u obytných domů ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci bylo zveřejněno naše stanovisko na webových stánkách Ministerstva vnitra dne 28. 6. 2002. V tomto stanovisku je uvedeno, že při výpočtu ve smyslu § 2 odst. 5 vyhlášky o požární prevenci se půdorysné plochy podlaží sčítají a počet přenosných hasicích přístrojů se získá prostým vydělením celkové plochy v m2 hodnotou 200. Do plochy podlaží se u bytových domů nezapočítává plocha bytů (užívání bytu fyzickou osobou není provozování činnosti právnickou osobou nebo podnikající fyzickou osobou podle zákona o požární ochraně). V daném případě je nutno instalovat minimálně přenosné hasicí přístroje s požadovanou celkovou hasicí schopností vždy na každých započatých 200 m2. Druh hasiva musí být zvolen podle předpokládané třídy požáru, popř. prostředí (např. hašení elektrických zařízení pod proudem).