Hasičák

Novinky

Jakým způsobem označit dle požadavku § 30 odst. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. technické zařízení ve stavbě, jehož náhlé odstavení nebo vypnutí by vyvolalo havárii a co má být na štítku uvedeno?

Do staveb bývají instalovány celé technologie, které se skládají z jednotlivých technických prvků – zařízení. Tato zařízení pracují ve vzájemném souladu a jsou na sobě závislá. Nefunkčnost jednoho prvku může způsobit nefunkčnost celé technologie, v horším případě její havárii. Při množství různorodých zařízení nelze předpokládat, že všechny osoby, které se mohou ve stavbě vyskytovat, budou v případě potřeby schopné správné reakce, tzn. zasáhnout u konkrétního zařízení správným způsobem. Proto je zcela nezbytné věnovat maximální pozornost označování klíčových bodů, míst a zařízení tak, aby v případě potřeby vypnutí nebo odstavení zařízení nemohlo dojít k selhání lidského činitele, tzn. aby bylo srozumitelně vyjádřeno, jak se s daným zařízením má zacházet, popř. k jakým důsledkům by došlo v případě nevhodného zásahu nepoučenou osobou. Štítek by měl být zpracován v souladu se zásadami navrhování bezpečnostních značek. Účelem bezpečnostních barev a značek je rychle upozornit na objekty a situace ovlivňující bezpečnost a zdraví, a zajišťující rychlé pochopení určitých sdělení (viz ČSN ISO 3864-1), přičemž kombinace barvy a geometrické ztvárnění podává všeobecné bezpečnostní sdělení. Obsahem štítku je potom tedy informace o technickém zařízení a nebezpečí vyplývajícím z jeho odstavení nebo vypnutí, případně správný postup při odstavení konkrétního zařízení.

Dotazy k § 30 – užívání stavby

Ustanovení § 30 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb. umožňuje umístit materiál nebo zařizovací předmět na nechráněné únikové cestě, přičemž musí být zajištěna možnost úplného otevření dveří a volná průchodnost. Podle definice nechráněné únikové cesty uvedené v čl. 9.2 ČSN 73 0802 se jedná o trvale volný komunikační prostor, což je prostor, v němž není umístěn žádný materiál nebo zařízení bránící v úniku osob. Jak postupovat při pravidelných kontrolách prováděných odborně způsobilou osobou, technikem požární ochrany nebo preventistou požární ochrany, kde bude na nechráněných únikových cestách ukládán materiál a bude tam jen úzká, zato volně průchodná „cestička“?

Volnou průchodností je trvale volný komunikační prostor, v němž není umístěn žádný materiál anebo zařízení bránící úniku osob a to v prostoru nechráněné únikové cesty vymezené její šířkou vypočítanou pro evakuaci všech osob z požárem ohroženého objektu nebo jeho části – viz požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument. Při umísťování předmětů musí být také zohledněno nahodilé požární zatížení uvedené v požárně bezpečnostním řešení nebo obdobném dokumentu pro prostory, kterými vede nechráněná úniková cesta. Není-li zpracováno požárně bezpečnostní řešení nebo obdobný dokument, musí být minimální šířka nechráněné únikové cesty vypočítána ve smyslu čl. 9.11.3 ČSN 73 0802 nebo čl. 10.3.1 73 0804. Základní šířkou únikové cesty je únikových pruh – 0,55 m. Nejmenší šířka na nechráněné únikové cestě je 1 únikový pruh na chráněné únikové cestě 1,5 únikového pruhu. Obdobný princip je nutné uplatnit u volné průchodnosti chráněné únikové cesty.

U činností se zvýšeným nebo vysokým požárním nebezpečím bude šířka prokazatelně vyhodnocena v dokumentaci požární ochrany dle § 15 zákona o požární ochraně v návaznosti např. na § 15 odst. 3 písm. c) nebo d) vyhlášky o požární prevenci a zapracována do odpovídající dokumentace požární ochrany, např. do požárního řádu dle § 31 dost. 2 písm. f) vyhlášky o požární prevenci.

 

U činností bez zvýšeného požárního nebezpečí je možné postupovat dle § 5 odst. 1 písm. b) a f) zákona o požární ochraně, v návaznosti na organizační nebo technické opatření stanovené ve smyslu § 11 odst. 2 písm. e) a § odst. 3 písm. b) vyhlášky o požární prevenci. Vyhodnocení musí provést technik požární ochrany nebo odborně způsobilá osoba ve smyslu § 11 zákona o požární ochraně.

Dotaz k § 26 – stavba památkově chráněná

Kdy se plní požadavek § 26 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. – povinnost vybavení stavby EPS resp. EZS? Platí to pro stavby, které budou jako památkově chráněné vyhlášené po 1. 7. 2008 nebo i pro ty, které byly vyhlášeny před 1. 7. 2008? V současné době máme dokumentaci k řízení ke změně stavby dle ČSN 73 0834. Jedná se o výměnu stropů a krovů na objektech národní kulturní památky. Tato část je využívána jako byty – musí být vybavena zařízením EPS resp. EZS – jednalo by se o půdní prostor? Kdo určuje zda se v památkově chráněných stavbách jedná o jedinečné prostory nebo sbírky?

Požadavky § 26 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb u stavby památkově chráněné musí být splněny v části stavby dotčené změnou pouze tehdy, jestli se u stavby památkově chráněné (ať již byla prohlášena za památkově chráněnou před nebo po účinnosti vyhlášky č. 23/2008 Sb.) jedná o změnu stavby a to v souladu s ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb-Změny staveb.

Jednotlivé formy památkové ochrany staveb včetně subjektů rozhodujících o jejich ochraně upravuje část první zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a v podrobnostech prováděcí předpis. Stavbami památkově chráněnými je tedy nutno rozumět ve smyslu zmiňovaného zákona č. 20/1987 Sb. ty stavby, u nichž byla rozhodnutím příslušného subjektu stanovena určitá (jakákoliv) míra jejich památkové ochrany. Kulturní památky se zapisují do Ústředního seznamu kulturních památek ČR – odborná organizace státní památkové péče. Seznam kulturních památek u územních obvodů – vedou krajské úřady a obecní úřady.

Pojem „jedinečný“ (dosud v ČSN 73 0834 – pojem – unikátní) pro účely vyhlášky č. 23/2008 Sb. má vystihnout odlišnost mezi prostory ve stavbách památkově chráněných, odlišnost sbírek historických předmětů, protože ne každý prostor nebo sbírka historických předmětů je ve své podstatě jedinečný. Jedinečnost určí příslušný památkový orgán.

V případě Vámi popisované změny stavby, tj. výměny stropů a krovů ve stávajících bytech situovaných v národní kulturní památce, nebude nutno splnit požadavky § 26 odst. 1 vyhlášky č. 23/2008 Sb. S ohledem na Vámi popisované stavební úpravy se v souladu s ČSN 73 0834 bude jednat o změnu staveb skupiny I a pokud budou splněny požadavky kapitoly 4 této ČSN nebudou vyžadována další opatření. Dále se domníváme, že v objektech s byty se zřejmě nebude jednat o jedinečnou kulturní památku a tedy nebude nutno splnit požadavek § 26 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 23/2008 Sb.

V § 23 odst. 4 je stanoveno, že třída mateřské školy tvoří samostatný požární úsek. Je „třída mateřské školy“ vázána na počet osob, počet místností, typ ročníku? Jak v daném případě posuzovat splnění daného požadavku?

Terminologie pro stavby uvedené v § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb vychází ze zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) ve znění pozdějších předpisů a dále ze zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů. V § 23 školského zákona je mimo jiné stanoveno, že mateřská, základní a střední škola se organizačně člení na třídy. V prováděcích předpisech je pak stanoven počet dětí pro třídu, který nemá vždy stejnou hodnotu a navíc v jedné třídě mohou být umístěny děti z různých ročníků. Dále jsou zde stanoveny hygienické požadavky na prostorové podmínky, vybavení a provoz – tj.umožnění her pro děti, jejich odpočinek a osobní hygienu.

Pro účely vyhlášky č. 23/2008 Sb. je součástí požárního úseku prostoru třídy v mateřské škole denní místnost (popř. i jídelna) a prostor určený pro spaní – ložnice. Denní místnost může být zároveň ložnicí. Šatna, umyvárna a záchody mohou být společné pro dvě třídy. 

Dotazy k § 23 – stavba mateřské školy

Existuje stávající stavba mateřské školy s využitím 1 a 2 NP pro mateřskou školku. Chtěli bychom využít podkrovní prostor pro provoz mateřské školy. Počítá se podkroví stávajícího objektu mateřské školy do užitného podlaží ve smyslu § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti staveb? Jak postupovat při rekonstrukci takového objektu?

Podle ustanovení § 23 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární bezpečnosti se při navrhování nové stavby užívané k činnosti školy a školského zařízení postupuje v souladu s českou technickou normou podle přílohy č. 1 část 1 bod 1 tj. podle ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb – Nevýrobní objekty. V čl. 5.2. této normy je přesně specifikováno jak z hlediska požární bezpečnosti postupovat při určení počtu podlaží a dále, které podlaží je ve smyslu této normy považováno za užitné. V případě užití půdního prostoru (podkrovního prostoru) pro trvalý pobyt osob je toto podlaží považováno za užitné.

Z dotazu vyplývá, že se jedná o stávající objekt mateřské školy. Při „rekonstrukci“ se při změně dokončené stavby postupuje v souladu s ustanovením § 31 vyhlášky č. 23/2008 Sb. podle české technické normy uvedené v příloze č. 1 části 14 (tj. podle ČSN 73 0834 Požární bezpečnost staveb-Změna staveb). V souladu s touto normou se bude jednat o změnu užívání prostoru podle čl. 3.2 ČSN 73 0834, neboť s ohledem na nové využití prostoru dochází k záměně věcně příslušné projektové normy. V souladu s ustanovením § 59 odst. 13 vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů je řešení požární bezpečnosti předškolních zařízení dáno normovými hodnotami požární bezpečnosti staveb.

Jak bude postupováno v praxi při plnění technických podmínek uvedených v § 17 odst. 9 a v § 18 odst. 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb. Budou při kolaudaci vyžadovány doklady a certifikáty od použitých materiálů?

Splnění požadavků na zápalnost textilní záclony a závěsu a čalounických materiálů musí být prokázáno příslušným dokladem při závěrečné prohlídce před vydáním kolaudačního souhlasu. Je však nutno tento požadavek specifikovat v požárně bezpečnostním řešení především z důvodu nejen informovanosti pro stavebníka, aby tuto záležitost neopomenul, ale aby tento požadavek byl uveden v podmínkách stavebního povolení. Pokud stavebník neuvažuje o použití příslušných textilií a čalounického materiálu, je třeba tuto skutečnost řešit v požárně bezpečnostním řešení sdělením, že v objektu nebude použito textilií a čalounického materiálu a proto není nutno splňovat požadavek ustanovení § 17 odst. 9, § 18 odst. 6 nebo § 19 odst. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb.

Musí být dle § 17 odst. 4, § 18 odst. 3 a § 19 odst. 7 vyhlášky označena jednotlivá podlaží u všech vyjmenovaných staveb?

Ustanovení § 17 odst. 4, § 18, odst. 3 a § 19 odst. 7 vyhlášky platí pro projektování nových staveb. V dané souvislosti se nevztahuje na stavby ubytovacích zařízení, zdravotnických zařízení a zařízení sociální péče a stavby se shromažďovacím prostorem provedené podle dosavadní právní úpravy.

Dotaz k § 11 – požárně nebezpečný prostor a odstupová vzdálenost

Jak postupovat při vymezování požárně nebezpečného prostoru a stanovení odstupových vzdáleností při aplikaci § 11 vyhlášky č. 23/2008 Sb.? Budou se i nadále řešit výjimky přesahu požárně nebezpečného prostoru přes hranici stavebního pozemku?

Stanovení odstupových vzdáleností a vymezení požárně nebezpečného prostoru při umístění nové stavby se provede v souladu s ustanovení § 11 odst. 1 této vyhlášky. Podrobnosti postupu jsou uvedeny v ČSN řady 73 08xx, na které se ustanovení § 11 odkazuje. Protože v čl. 10.2.1 ČSN 73 0802 je stanoveno, že požárně nebezpečný prostor nemá zasahovat přes hranici stavebního pozemku kromě veřejného prostranství (např. do ulice, parku, prostoru vodních ploch) a dále, že požárně nebezpečný prostor se určuje jak pro objekty nově navrhované, tak pro sousední objekty stávající je nutné aby projektant (zpracovatel požárně bezpečnostního řešení) vždy seznámil investora (stavebníka) s problematikou odstupových vzdáleností a s vymezením požárně nebezpečného prostoru a přesvědčil ho o nutnosti technického řešení stavby tak, aby požadavek článku 10.2.1 ČSN 73 0802, kterým se prokazuje splnění požadavku právního předpisu (vyhlášky č. 23/2008 Sb.) byl splněn.

Musí být dle § 10 odst. 5 vyhlášky označeny všechny výtahy, tedy i ty které byly navrženy před nabytím účinnosti vyhlášky, bezpečnostním značením?

Ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky platí pro projektování nových staveb. Je však třeba upozornit, že požadavek označení evakuačního výtahu se týká i staveb, které byly projektovány podle dosavadní právní úpravy, tj. vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 499/2006 Sb. V ustanovení § 39 odst. 3 se tato vyhláška odvolává na normové požadavky; v daném případě se jedná o normu ČSN 27 4014 Bezpečnostní předpisy pro konstrukci a montáž výtahů-Zvláštní úpravy výtahů určených pro dopravu osob nebo osob a nákladů – Evakuační výtahy; únor 2007.

Naše budova byla zkolaudována v r. 2001, takže vyhláška č. 23/2008 se na nás nevztahuje a můžeme v souladu s ní postupovat pouze v budoucnu pro některé změny v objektu se stavebním povolením a řádně zkolaudované. Aby ale prováděné bezpečnostní a požární značení v objektu bylo ucelené a v zájmu zvýšené bezpečnosti lze potom použít značení v popisované vyhlášce i když není povinnost?

Není důvodu, který by Vám bránil použít i u stávajících výtahů značení, jež je uvedeno v ustanovení § 10 odst. 5 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb.